Ptákem roku 2007 je slavík obecný
 
 













 

Slavík obecný je nenápadně rezavohnědě zbarvený, velikosti štíhlejšího vrabce. Vyskytuje se v řídkých listnatých lesích nížin a v porostech křovin podél řek; spíše jej však můžeme slyšet než vidět. Tažný; přílet vrcholí na přelomu dubna a května, odlet probíhá v srpnu. Hnízdo bývá postaveno obvykle na zemi v hustém křoví. Vajíčka zahřívá pouze samička, sameček se podílí až na péči o mláďata. Potrava téměř výhradně živočišná, pouze na podzim se živí bobulemi.

Krásný ptačí hlas patří zajisté nejvyhlášenějšímu pěvci mezi ptáky, a sice slavíku. Můžeme ho slyšet od půli dubna až do července v níže položených místech naší republiky, především v teplejších křovinatých lesích. Pokud bychom spojovali shakespearovskou romantiku zpěvu slavíka s teplou nocí a svitem úplňku, pak asi nejdokonaleji všechny tyto požadavky spojuje parkový lem kolem rybníků v Lednici na jižní Moravě. Tam můžeme slyšet třeba i deset slavíků zpívat současně, a přitom si můžeme být jisti, že slyšíme skutečně slavíka. Žádný jiný druh ptáka tam takto v noci nezpívá.

Jediného konkurenta v nočním zpěvu dělá u nás slavíkovi skřivan lesní, ale to je pták suchých borových lesů a dnes již velmi řídký. Naproti tomu slavík se v posledních desetiletích opět rozšířil zejména v říčních úvalech, takže ho můžeme slyšet nejen v tradičních oblastech, jako jsou jižní nebo střední Morava nebo střední Čechy, ale také v západních nebo jižních Čechách. Rovněž jarní zpěv uprostřed měst není ničím mimořádným a především je to v parkových zahradách. Například v brněnských Pisárkách nám zpíval v jednom roce slavík na zahradě našeho pracoviště téměř celý měsíc.

Vzhledem je slavík pták velmi nenápadný, o něco větší než vrabec a celý hnědý s rezavějším ocasem. Příčiny jeho dřívějšího ubývání a opětného zvyšování počtu nejsou zcela jasné. Snad k tomu přispěl i dřívější odchyt slavíků pro chov v klecích a některá místa byla vyhlášena jako zdroj vynikajících zpěváků. Takoví slavíci se vyskytují dodnes a kolega Kuks kdysi jezdil každoročně k Pohořelicím nahrávat slavíka, kterého pojmenoval Paganini. A pokud se zaposloucháte do slavičího zpěvu, jistě mu dáte za pravdu.




SLAVÍK UHERSKÝ ( Luscizinia luscizinia)

SLAVÍK UHERSKÝ ( Luscizinia luscizinia)

ZNAKY: od blízce příbuzného slavíka obecného se uherský liší lehce vlnkovanou hrudí a ne tak rezavě červeným ocáskem jeho zpěv není tak mnohotvárný.

PROSTŘEDÍ: křoviska pod korunami stromů ve vlhkých polohách. Ve dvacátém století na mnoha místech střední Evropy vyhynul, v Českých zemích se jeho stavy ve druhé polovině století opět mírně zvýšily.

ROZMNOŽOVÁNÍ: jako u slavíka obecného. Zpívá po návratu z Afriky koncem dubna až do června ve dne i v noci. V zimovišti i v kleci zpívá horoucně už v lednu. v polovině května staví samička během dvou až tří dnů pod křoviskem na zemi hluboce miskovité hnízdo, do něhož klade denně jedno, celkem většinou čtyři vejce. Sedí s krátkými přestávkami na krmení a koupání 13 dní. Mláďata zůstávají v hnízdě dní jedenáct.



SLAVÍK MODRÁČEK (Luscinia svecica)

SLAVÍK MODRÁČEK (Luscinia svecica)

ZNAKY: Pták velký jako vrabec, ale štíhlejší. Křídla a hřbet má tmavě hnědé, konec ocasu načervenalý. V severních oblastech má sameček na modré hrudi červenou skvrnku, v jižnější oblasti je zde skvrnka zcela bílá. Samička má světlou , tmavě skvrnitou hruď. Modráčci se zdržují hlavně na zemi, rychle poskakují sem a tam a vějířově roztahují ocásky. Jejich varovný hlas zní jako "čak…čak". Křídla mívá často svěšená.

PROSTŘEDÍ: křovinaté a lužní lesy, křoviny na březích jezer a řek, vlhké louky s vysokou trávou, močály a rákosiny. Jeho stav velmi rychle klesá.

SLAVÍK MODRÁČEK (Luscinia svecica) samička

ROZMNOŽOVÁNÍ: existují dobří i špatní zpěváci. Jejich zpěv je klokotání flétnovitých tónů, které v květnu zaznívá dlouho do noci zároveň se zpěvem rákosníčků a křepelek. Zazpívá při letu nad rákosinami i ve dne. Během noci ztratí zpívající ptáček 10% své hmotnosti, příštího dne ztrátu zase nahradí. Hnízdo staví na zemi, ukrývá je pod vegetací , často v křovinách. Většinou je prozradí staří ptáci, přinášející sem mláďatům potravu.

Na severu je ve snůšce 6 - 7, na jihu 4 - 5 vajíček. V zemi půlnočního slunce mohou rodiče odchovat větší počet mláďat než během krátkých středoevropských letních dnů. Na vejcích sedí oba rodiče, za poledne hlavně sameček. Samička sedí na vejcích velice pevně a často se jí můžeme rukou dotknout. Hnízdění se odbývá v květnu a v červnu, na vejcích sedí ptáci 13 - 14, mláďata zůstávají v hnízdě asi 14 dní. Když se vyklubou, varují je rodiče nepřetržitě, pokud se blížíme k hnízdu. Mladí ptáci jsou za podzimního pelichání skvrnití. V zajetí modř samečků na hrudi bledne po každém přepelichání až po plesnivě šedou barvu

SLAVÍK MODRÁČEK (Luscinia svecica) vejce

 
 



   
Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat